DARWINOVA TEORIE

On byl slavík nesmělý
ona holka s tělem pumy
co to s chlapci hodně umí
a tak každý pondělí
upadali na lavičky
jak dvě šťastné holubičky...
A pak šli spolu k oltáři
ona kočka, on byl býk
štěstí psané ve tváři
a jak je zvyk, vzduchem lítá čočka...
A příbuzní se dostavili
pijavice, tety straky
plno vší a krysy taky
mámy hrdé pávice
a fotři měli opice
jak od rána už mužně pili...

On byl drak a ona lvice
co chce více a jeho pták
byl vždy tvrdý na omak
a než podzim zaťal dráp
na okap si sedl čáp...
A koťata se v hnízdě rojí
a talíře v kredenci
on byl skřivan, ona sova
a oba pilní mravenci
jak vlaštovičky ustarané
co se bojí o své mladé v chvojí...
On dřel jako kůň
však všechno málo
jen všeho půl se dostávalo
co domů nes, holt
šéf byl vůl a mistr pes...

Pak bába víkem zaklepala
jen ke vší smůle
v závěti nic nenechala
ochechule...
Ona syčí jako had, on začal řvát
jako tur a v soukromí armatur
si stěžovat, že ta jeho
je jak zmije a proto pije...
Z hospody se valí líně
pivo v břichu, ruma v lebce
tápe zase jako prase
a ona svině dávno
v sousedství má svýho hřebce...
On jako slon v porcelánu
dom se vrací k ránu
ona chytrá lasička
si vodu stříká na víčka...

A tak mu děti odebrali
a hyeny se vysmívaly
“ ó, pán chtěl býti tatíkem “
to se takhle někdy stává
když soudkyně je blbá kráva
a starej osel právníkem...
(přít se o tom nemá ceny
právo není štika dravá
spíše krtek zaslepený)
A slepice úřednice
co mu tohle doručila
mezí řečí poradila
ať se někam odstěhuje
a děti zřídka navštěvuje...

Jak stará želva do piva
teď kropí svoje hořký slzy
a prej už mu moc nezbývá
a prej to bude brzy....
A ona švarná křepelka
po náměstí honí štěstí
po barech a na rautech
krátká sukně, kabelka
a prej jde hodně po autech...

Když noc se schová za Polárku
můžeš v tichu ještě dnes
z té lavičky, kdysi v parku
slyšet : ...pět peněz...
...pět peněz...
...pět peněz...