JITŘENKA

JITŘENKA

Ten den si pamatuju přesně
moje milá
slunko svítilo děsně mile
jakoby od té chvíle
objímat chtělo svět
a hvězdáři ho po půlnoci
museli tahat zpět...
Ten den jsem vypil tisíc piv
když racek na mne z dálky kýv
že ses narodila...
Ten tvůj úsměv ve tváři si pamatuju dodnes
ten kdyby viděl da Vinci
Monu by si někam odnes
a v ústraní ji poničil...
A na nebi se záře rozprostřela
jemná, přetenká
a na mnoze lidé svá čela
obraceli k obloze
a vzdychali :
Hle, kdesi vyšla nová Jitřenka !!