Kupředu levá, zpátky ni krok...

Aťan:
Čest práci ) líbí.

Churry:
Výborně, já s tebou počítala... „o)

hanele m.:
utopenci nezahynou! by mě zajímalo co to bylo za kolektiv D

WAYWARD:
...ale,soudružko...no ono to není špatné...MÍR,MÍR,moh by tam být dvakrát,třikrát...co ale ten básník,jak se ti tam vloudil,doufám, že je dělnického původu a nebo snad ne,soudružko?!...no,přepracovat,přepracovat
...pozítří,do zasedání to musíš mít...čest

WAYWARD:
...a ještě,tu postavu narovnat,narovnat

Churry:
Soudruhu, prosím o shovívavost, báseň jsem přepracovala ještě dnes a na zasedání, prosím,o původní verzi nemluvte“o)
Na břehu veletoku Něva
vzpřímená postava.
Kdo to tam v zocelujícím ránu
na otevření závodu čeká?
Toť místní úderník!
Na rudou hvězdu hledí,
kde utopenci zdravím kypící
po klidných vlnách plynou.
Nezahynou!!!
Vždy v našich myslích
budou žít,
až vběhnem na pažit,
a se srpy zostřenými
po nových stezkách
znovu jdeme s nimi.
MÍR,MÍR,MÍR,MÍR,MÍR,MÍR,MÍR!!!

Sandra_T:
tedy soudružko
ta báseň „přetavená“ (dávám slovo pionýrky) – všechna čest!
je hodna vzduchem socialistické republiky naší se nést!
))

WAYWARD:
...výborně soudružko,výborně,výborně,výborně...jak říkal
s.Lenin V.I.(to není šestý,pozor)a zvládlabys i malinkou zmínku o mně,tak někde uprostřed vedle toho soudruha úderníka...plaketa je připravena,jen ji můsí podepsat Ústřední výbor,ale to já zařídím,mám tam známost,dělali jsme spolu na šachtě,ona v lampárně ja na třídírně,doparoma sakryš ta ma pamatováka...Mařena

saddova:
do tohohle nemam co kecat, nemam na to leta )

Psavec:
A jak něžná holubičká bílá,
až k nebi se vznesou naše díla

Vénëa:
Tak to je nejlepší:D:D:D

Agniezka:
dávám ST! a míru odcházím ke všem extázím..;o)