Literáci

Svou touhu vtělíme do sebe
tím,že si na ni hrajem.
Jsme jenom kousek od nebe
a roztáváme, tajem.

Známe svá gesta, formy postojů
vidíme do všech duší.
Jdem shodně, kráčíme pospolu
zpívat do lidských uší.

To, co nás spojuje je deprese,
zklamání světem kolem.
A obsese a recese
je naším hracím polem.

Jsme si blíž,
než dokážeme připustit.
Vláčíme kříž s úmyslem
led v srdcích rozpustit.

Chcem dát se lidem,
naučit je žít,
ctít svobodu
a přírodě se poklonit.

Skládáme slova
do veršů a textů.
Sledujem instinktivně
svou vytyčenou cestu.

A vůlí tvoříme to,
co má se stát a stane.
Však jádro našich duší
zůstává nepoznané.