Jaro je návykový

Jako malá jsem
čekávala
na muzikanty s budíčkem
a nadšeně pak zamávala
JARU
ač na Vysočině bylo chudičké

Jako dospívající
na Beltaim svíci
a polibek druhý den
musela jsem mít
(To tak uschnout!
Musím se nechat políbit)

A jako dospělá
že jaro přijde
už jsem věděla
protože v těle
velké změny
a velké srdce
velké ženy
A neúnosné přetížení
( city? )

Pocity babky zjara?
Vždyť ještě nejsem
až tak stará
A před zamženým
zrcadlem
dokážu smlouvat
se svým snem

Až jednou v rakvi
spočinu
na jaře vykvetou mi
na hrobě
pampelišky...

Mám totiž JARA
plné
spořitelní knížky!