Jen jednou...

Jen jednou
se s tebou setkat
a cítit tvoji vůni

Tvůj kříž si půjčit
na svá bedra
navěky
a ten svůj tiše
v bezejmenné tůni
schovat

Ovládám skvěle
svoje převleky

Pocítit teplo
tvojí dlaně

jen jednou...

Pak platit daně
za duši neposednou
životu
tak jako dosud

Dál vléct svou samotu
Snad je to můj osud

Jsem zkrátka fatalista

Ani nemusím si věštit
Jsem si jistá
Do konce života
měla bych odkud brát
sílu všem potřebným
se odevzdat

Jen jednou pohlédnout
sáhnout si
na poklad svojí duše –
- tvoje tělo

Je výsadní mé právo
zadoufat ve větu
„Mám tě rád.“

...Třeba jen jednou...
...Jednou...
...snad

Jsem optimista
Blíží se Slunovrat!