Transplantace

Večerní vláha
orosila Tvé cello
a tóny odměřoval´s
po kapkách

Te Deum ptačí
náhle oněmělo
Dolehl na mé čelo
strach

Tóny se slily
v jediný veletok
a pak mě pohltilo moře
celou

Vytryskl pramen slůvek
v řeku slov
Ticho se rozeznělo

Úšklebkem na půl úst
jsi jen tak mimochodem
odehnal děs
a přitáh´ štěstí pocit

Pak řečí těl
už beze slov
stále jsi začínal
a opět končil

...ach mistře,
ta noční transplantace
dopadla víc než skvěle!

Bije mi nové srdce v těle
Zvolil jsi správnou zvonovinu
(ten posvátný kov)

Důkazem jsou ti
jiskřící kapky na mém čele

...už není třeba slov...