Umělec

Je pyšný na své umění.
Má plný pytel ukradených nápadů.
Odhrne velbloud líně pysk
a plivne

v tom
zezadu zdvíhá se netopýr
a slepýš jedovatě
chřestí ocasem

Snese se z nebe zlatý pyl
Kopyta slyšíš cválat ve tmě

Klopýtáš, padáš...
modlíš se k bohům:
„Anděli, veď mne!“

Třpytí se v dáli tvé touhy
tvá budoucnost
Však všude kolem kořeny pýru
způsobují tvou nehybnost

Dojít k cíli je tvoje touha

Chybí jen stopa pouhá
milión cizích mílí dlouhá

Kdo touží, ničeho se nebojí
nepřešlapuje v předpolí
rozběhne složité soukolí
života

V trysku!

Nachází sám sebe
v risku

Odevzdat vše čím disponuješ
znamená posun vpřed, ne zpátky
Když oudy neslouží
pak srdce tu je

Ty máš svůj osud
tak řiď se srdcem
a přestaň věřit na pohádky

Tvůj život v sladkou pohádku
pak hořce zmutuje...