Na naší hvězdičce

hašlerka:
..září

čubík:
...i hřeje...

labuť:
Pohledy na nebi
Hrají si tiše Spojeni přes ústa Šeptají

čubík:
.
Nevýslovnými slůvky
plni rozdávají se
navzájem.
.

Hazentla:
Jen jedna hvězda všechno ví
a měsíci to nepoví.
Mé srdce tajně hřeje
jen Tobě poví, kde je...

čubík:
.
Stvořili hvězdu
svých citů a nikdy nepřestanou.
.

stravla:
něžné ST

čubík:
...jako já...:)

s.e.n:
Pohledy do očí sbližují
brzy se octnou
již vedle sebe.

čubík:
.
Tak blízko
jako jahůdka
rtům
mlsného jahodologa.
.

s.e.n:
Jo a ty ji spolkneš
a budeš mít v sobě hvězdu
a budeš zářit.
To by pak mohl být název almanachu...
Zářící hvězda poezie...
podle otce a jeho zvláštního znaku.

čubík:
.
Budu zářit
ale
jen když mě sní
i ona.
.

s.e.n:
Tak to né -
žádné polykání
chyběl bys nám moc.

Lady Carmila:
Něžné...překrásné..ST..

René Vulkán:
Čubíku, jakoby nedořečený náznak, dává možnost snivým konstrukcím

čubík:
...tak tak, René...dá se to pochopit i tak, že nebe si můžeme tvořit spolu s někým, společné...a nemusí to být jen v erotickém smyslu...
...mít nebe sám v sobě, jen pro sebe...je poněkud prázdné...

čubík:
...Lady Carmilo...:))