Svátek Dušiček

Pavel Kotrba:
díky 2.11. nezapomenu

no:
Dnes jsem vázala maličký věneček pro tatínka...dělám to tak léta...je ze vzpomínek uvázaný...to je jiný než ty kupovaný ...a nikdo takový nikdy nemůže mít, je jediný...

Pavel Kotrba:
já zlobit se na někoho že mi napsal svůj názor? Nikdy!!! naopak mám tě ještě radši

Levandule:
„z láskou“ chybička, má být s láskou (promiň za upozornění...) Milý sne, moc Ti děkuji za Tvé milé návštěvy u mě ) Omlouvám se, tohle téma nebudu hodnotit... jsem v tomhle nějak jinde a kazí mi to objektivní hodnocení (i když... ono není asi nikdy úplně objektivní, že). Nějak nemám ráda pohřby, hřbitovy, až to přijde, chci být zpopelněna a rozprášena ze skály... to se konečně poprvé nebudu bát výšky Ale respektuji pohled a cítění ostatních...

Cecilka:
Tady necháme kytičku svázanou,
tady zas třeba vzpomínku voňavou...
tady zažehneme dík svíčce plamínek,
tady položíme maličký kamínek...
a ze všech míst můžeme vnímat zvláštní klid,
dotkne se nás... a pošle ještě chvíli... žít...
)

vierka1:
na chvíľku som si tu odbehla, chcem sa viac zoznámiť s tvojou tvorbou – akosi nestíham, a hľa akurát čítam túto básničku a o hodinu odchádzam aj so sestrou do Rožňavy na hrob starého otca, ktorého sme tak milovali, a veľmi radi k nemu i starej mame chodievali na prázdniny- vedel nám tak krásne rozprávať príbehy, ktoré zažil, stále na neho spomíname. Zajtra zase svokrovci a otecko – to je u nás v Revúcej. Otecko by mal v nedeľu 66 rokov.
Ďakujem za komentáre – vždy ma potešia, aj ja tak ako píšeš, že aj ty – len skúšam písať, a som rada, keď to niekoho osloví. Veľa zdaru, pohody a zdravíčka. Prečítam si aj tie ostatné dielka.

Epona:
No vida, tohle je jiné kafe než ta předchozí. Procítěná, atmosferická, myšlenkově plná. Pěkná, jen to „vyzdobené“ mi tam přijde úplně navíc...

Epona:
Jejda, to že řeknu, že se mi to nelíbí neznamená, že je to špatné. Nic nemaž a zbytečně se neunahluj, své čtenáře máš a špatně nepíšeš, tak proč? Nesmíš si to brát tak moc osobně, nechtěla jsem být nějak přehnaně tvrdá, ale asi jsem byla.

Marcella:
... nemám tyhle svátky ráda ... ještě moc bolí ...