Báseň?

Poprvé ji uviděl
když vystupovala
z toho pěknýho bouráku
(se závistí se otočil)
- její nohy -
nešlo zapomenout
budil se hrůzou
že je už nikdy neuvidí
Po večerech
sedával v oblíbené hospůdce
a psával
na pivní tácky
– neodeslané dopisy
Začínaly vždy stejně

„VRAŤ SE“

Jednou

(bylo to kolem půlnoci
- zrovna odbíjely hodiny
na věží protějšího kostela)

prošla kolem oken

Podvědomým pohybem
si prohrábla vlasy
a z ničeho nic
se krásně smutně usmála
zdálo se že o něm ví

Překotně vyskočil ze židle
a běžel ven

Už tam nebyla

Nehledal ji

křičel do ztichlé ulice

„Ona mě nechce“

Výčep jak ztroskotaný popel ohniště
řeřavěl do přítmí
a on
v marihuanovém opojení
blouznil o jejím jméně
které neznal

Ráno
probouzeje se s kocovinou
psal sprejem na zeď

„Jsi můj šílenej motýl!“

a pak se šel projít
ven
oknem

po půl roce
/ prý už není blázen/
se vracel
ulici
nepoznával

I v jeho pokojise něco změnilo

Lehl si na záda na zem
koukal do stropu
přemýšlel

A potom uviděl ten nápis:

„Jsem Lucie a blázny mám ráda“

Jeho oči se usmály.