Smutek v mý duši

Marcella:
Jablko
ráno je jed
v poledne med
večer pak lék Nemohla v očích najít lék
a tak hledat přestala
chvěla se steskem beze jména
na schodech vzpomínek
jablko zuby oloupala
dužinu vysála
věčně utrápená žena
se na vše s posledním soustem ……. Vítr se podivil

Marcella:
... co ten vítr dělal?

Loudilka:
Lucie , je to plné smutku , beznaděje . Zkus alespoň v básničce vypsat svoje přání a sny , a přidej k tomu špetku naděje , optimismu . Snad tím trochu napomůžeš OSUDU , když v něj věříš . Básnička je moc pěkná . Držím Ti palce!
L.

veronika:
je to utrapeny..tak si takova asi i ty,utrapena zeno..preju ti nejakej hezkej zazitek..nebo aspon pohled..