Radši nevědět

Vařívám si čaj
když tu nebýváš
/můj milý/

u starého stolu
mátového času
učím se
být andělem
se strážnou duší

čas vchází do mé
trpělivosti
příliš pomalu
- na zlost -

...umím být úžasná
ve svém nevědomí...
.
.
.
Vracíš se
vždy časně
/k ránu/
a já
čítávám
v tvých nevyspalých očích
noční blues
o mé lásce k tobě

a je mi tak líto

že to vím

-kdysi jsem i já bývala tvou řekou -