Poslední bojovník s podzimem

....děkuju za název – ten lístek mám na poličce
» autorka: Jezabel
» archiv Básně / Ostatní
Nevidomé oči
slábnoucího léta
přestaly
svědomitě skládat
zelená pousmání
do žilnatých dlaní listů

Mávnutím kouzelného proutku
z maliní
svět pod nohama
začal zlátnout
do barvy chlebových kůrek
a hebce dotýkat
se našich zapření

Sbírám ten poklad
co na konci duhy
poztrácely
maličké víly podzimu
a snažím se
vkládat ti ho do snů
jako vzpomínku na...
....................
...ten list v tvé ruce
co proti šedi
bojoval
poslední zelení
» 03.10.2007
» komentářů: 8

» 03.10.2007 - 15:22
gabkin:
rebelský proužek zeleně,
na jednom z tisíce listů,
údolí plné mlhy,
a labutích křídel svistů.
A listí z buků,
jak zlata plátky.
Démanty Tvých očí,
už nevrátím zpátky.
» 03.10.2007 - 15:28
Lucie Teru:
...krásné jak pohlazení
» 03.10.2007 - 15:37
Vladimír P.:
moc hezké:-)
» 03.10.2007 - 15:58
Levandule:
Jééé... to je něžně poetické... chce se mi tancovat s maličkými vílami v barevném listí...
» 03.10.2007 - 16:17
HarryHH:
... viděl jsem ho na tvé dlani ...
a ... i já, ...
... ... tak jako on ...
... ... ... ... odmítám zežloutnout ...
» 03.10.2007 - 16:38
Essylt:
Výborná! Je těžké psát o podzimu tak, aby si člověk po prvním verši neřekl „Jó, to už znám...“ Výborná, opravdu:o)
» 03.10.2007 - 18:08
vapiti:
no comment ... čeká nás nádherný čas
» 04.10.2007 - 08:28
G.P.:
No jo, četl jsem to a taky zezelenal – že by závist?...neee, jen už obrůstám mechy a lišejníky...
Předchozí: Život v nás | Následující: Nenacházela jsem..

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku