Učím se

...rozpačitá
» autorka: Jezabel
» archiv Básně / Ostatní
Mimo tvé oči
a mimo tvé ruce
někde v prázdnotě
dávno obehraných slov
opilá slzami procitání
a skleničkami přílíš prázdnými
na racionální úsudky
slušného chování
trpných přihlížení
proměnám vlastního já
v neznámého cizince

po letech
které patřily jen tobě
kdy jsem ti dávala všechno
a ty jsi čekal víc
po banálních odcházeních
tvého vzteku
a bolestech
mého nechápání

učím se znovu

/rozpačitě/

mužům dívat do očí

se strachem
plná rozechvění
vnímat konečky prstů
nestoudných myšlenek
dychtivost
jejich pohledů

zmatená
oslněná
hledající
.
.
.
» 14.10.2007
» komentářů: 5

» 15.10.2007 - 10:08
Pišák:
Rozpačitě můžu říct – krásná...
» 15.10.2007 - 12:43
gabkin:
zbytečný koment psát. Sobě se nedá lhát!
» 15.10.2007 - 13:50
simsa:
supertip
» 15.10.2007 - 15:02
gallatea:
to sa nedá zabudnúť..to niekde v nás drieme, aj keď sklamanie vie na to nahádzať peknú kopu hliny, že? krásna báseň. a inak – držím palce. ak som ovšem báseň pochopila správne
» 16.10.2007 - 22:45
Levandule:
Pro mě supertip... pro svoji hloubku... a odžitou bolest... všechna hodnocení bych však nejraději vyměnila za náruč... mužskou náruč... pro Tebe :-*
Předchozí: Podzimní pocit | Následující: Bože

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku