Podléhání

...nechápete? No když to tak čtu tak já taky ne
» autorka: Jezabel
» archiv Básně / Ostatní
Smrt
šedne mezi troskami
zapovězeného nebe

- zbloudilá
zavěšená v prostoru
mezi okny otevřené úzkosti
dotýká se
nekonečnou vášní
těch náručí plných
levnější ctí
a pokoření
co prokvétají mnou
jak nenasytné prsty
jak vlákna pavučin
ztracené odvahy
šíleného boha
co stvořila jsem
sama v sobě

Podléhám
jejímu naléhání
častěji
než chápu
představami
příliš naléhavými
bezednou neschopností

noc zůstává zkřehlá mezi hodinami
» 15.10.2007
» komentářů: 4

» 15.10.2007 - 19:50
Pišák:
Co dodat – jednička s hvězdičkou a
k tomu pochvala
» 15.10.2007 - 19:54
Pišák:
Jo a o tom nechápání – jsme na tom stejně, já ty svoje výtvory, taky někdy sama nechápu...
Ale má to něco do sebe, musí se to číst v klidu...a porozumíš- nebo taky ne
» 16.10.2007 - 09:30
WhiteSkull:
...k pochopení se člověk musí ponořit do hlubin času ...
...každý si tu najde to své ...
» 16.10.2007 - 22:35
Levandule:
Smrt šedne a život bělá ve své nevinnosti... na slze ženy, jež chce vystoupit z kruhu za vůní jasmínových dní... :-*
Předchozí: Studánka nebe | Následující: Podzimní pocit

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku