Smrt je zamčená

Roztřesenými prsty
prapodivné pradávné moudrosti
vybírá z mé hlavy
cáry mihotavých myšlenek
prodřených a špinavých
jak velké prádlo
před hozením
do vody ledových potoků
zůstává jen prázdno
po vzpomínkách
po naučených konvencích
po slibech
co nikdy neměly dojít naplnění

nechápavou arogancí
zmrzačených snů
pozoruji
ten okolní bezedný prostor
co mi nic něříká

/Co bude dál?
A proč vůbec?/

Podle přísných pravidel
ortelu
zachování si
zdravého rozumu
měla bych dojít naplnění
vláhou nového bytí
myšlenkami rádoby obrodilými
majestátem světla

Tak nevím jestli víra hory přenáší

Zatím jen zdi starých hřbitovů
poseté nápisy
stejně odsouzených
hlásí velkými neonovými písmeny

SMRT JE PRO VÁS ZAMČENÁ