Po druhý už ne
...možná to tak není...proč mě to však bolí...
» autorka: Jezabel |
A přece jsem jen hračkou
panenkou
s porcelánovým obličejem
a tělem z režnýho plátna
/s tisícem zapomenutých špendlíků
v zádech/
v té naší podivné hře
-na štěstí-
co na odiv se dává
tou malovanou maskou
s potoky sebezapření
za mrkacími víčky
A přece jsem jen mozaikou
ze střípků
tvých náhodných pousmání
obdivných pohledů
a drobných rozhodnutí
o kterých nemám ani tušení
/Tvý přátelé ano./
Je to dál
a mnohem hlubší
to cítím
a ty si to uvědomuješ
Ty mi nemáš ublížit
Ty nemáš pohrdnout
Chápeš!
Po druhý už ne!
Už bych se neuměla zvednout.
panenkou
s porcelánovým obličejem
a tělem z režnýho plátna
/s tisícem zapomenutých špendlíků
v zádech/
v té naší podivné hře
-na štěstí-
co na odiv se dává
tou malovanou maskou
s potoky sebezapření
za mrkacími víčky
A přece jsem jen mozaikou
ze střípků
tvých náhodných pousmání
obdivných pohledů
a drobných rozhodnutí
o kterých nemám ani tušení
/Tvý přátelé ano./
Je to dál
a mnohem hlubší
to cítím
a ty si to uvědomuješ
Ty mi nemáš ublížit
Ty nemáš pohrdnout
Chápeš!
Po druhý už ne!
Už bych se neuměla zvednout.
» 25.10.2007
» komentářů: 10
» 25.10.2007 - 13:45
Levandule:
Pro mně supertip! Hluboká, bolestná, procítěná... Jako bych ji už četla... nebo prožila?... nebo se vžila?...
Drž se, holčičko :-*
Pro mně supertip! Hluboká, bolestná, procítěná... Jako bych ji už četla... nebo prožila?... nebo se vžila?...
Drž se, holčičko :-*
» 25.10.2007 - 15:03
Siorak:
A snad ani ublížit nechce ..
A snad ani ublížit nechce ..
» 25.10.2007 - 16:52
...také jakoby z mého života...po druhé už se nezvednu, po druhé už neuvěřím...smutná
» 26.10.2007 - 08:49
*-*:
...momentálně to prožívám...ano, moc to bolí...
...momentálně to prožívám...ano, moc to bolí...
» 29.10.2007 - 07:24
el viento:
skvělé...
skvělé...
» 29.10.2007 - 13:36
vapiti:
kapesník s uzlem na zádech pomalu strkám do kapes ... to proto abych nezapomenul na to zlé ba i na to dobré ... pouze dupot koňských kopyt ozývá se z nebeských mraků, nevěřím tomu co ulpívá mi na sítnici prostřednictvím mých zraků...
kapesník s uzlem na zádech pomalu strkám do kapes ... to proto abych nezapomenul na to zlé ba i na to dobré ... pouze dupot koňských kopyt ozývá se z nebeských mraků, nevěřím tomu co ulpívá mi na sítnici prostřednictvím mých zraků...
» 29.10.2007 - 18:28
Lucie Teru:
no to já taky nevěřím tomu kolem sebe zdá se že pořád jen spím ale až se probudím jéé to bude překvapení
no to já taky nevěřím tomu kolem sebe zdá se že pořád jen spím ale až se probudím jéé to bude překvapení
» 30.10.2007 - 13:29
HarryHH:
Občas hodně zraňujeme .... tím co jsme, ...
... tím co v nás nejde změnit ... *- ... láskou kterou dáváme .... a jejíž bezbřehou hloubku ...
bohužel ...
.... .... známe jen my ... sami ...
***- ... ale nikdo nevidí že, ... nejvíce pak ale tímto zraňujeme sami sebe ...
Občas hodně zraňujeme .... tím co jsme, ...
... tím co v nás nejde změnit ... *- ... láskou kterou dáváme .... a jejíž bezbřehou hloubku ...
bohužel ...
.... .... známe jen my ... sami ...
***- ... ale nikdo nevidí že, ... nejvíce pak ale tímto zraňujeme sami sebe ...
» 30.10.2007 - 13:36
Lucie Teru:
...a někdy bohužel ubližujeme láskou příliš nepochopitelnou pro druhého...láskou bezbřehou jak mysl...nutící nás uvědomit si jak jsme zbabělí nebo rozumní...ale co s tím co s tím...
...a někdy bohužel ubližujeme láskou příliš nepochopitelnou pro druhého...láskou bezbřehou jak mysl...nutící nás uvědomit si jak jsme zbabělí nebo rozumní...ale co s tím co s tím...
» 30.10.2007 - 13:37
Lucie Teru:
...a vlastně vím stačí nevzbouzet naději hluboko spící a zapomenutou...jak lehké je si hrát...jen následky pak nést jednuduché není
...a vlastně vím stačí nevzbouzet naději hluboko spící a zapomenutou...jak lehké je si hrát...jen následky pak nést jednuduché není
Předchozí: Jen já zůstanu stejná | Následující: Otázky