Ataky sobeckosti

Smíšené pocity
spalují rty
okoralými sny...

Prakticky vzato
ty stokrát rozprchnuté
myšlenky
a vnitřní boje
tebe s ním
ve mně
začínají se stávat
rovnováhou
medových kapiček
poztráceného času

Horkost těch chvil
kdy jeho nenávidím
protože mě nutí milovat tebe
a tebou opovrhuji
protože ti na tom sobecky nezáleží
ubíjí přirozenou laskavost ve mně

Když vyslovím slovo
Láska
zní poněkud cize
po dlouhých intervalech
tupé nečinnosti
a i ty vášně
co jsou ve mně
pomalu přestávají ztrácet smysl
jsem unavená
těmi věčnými boji
o vaši přízeň
bez vašeho přispění
a jakéhokoliv zájmu...

...také chci být sobecká
uhýčkaná
milostnou náručí
toužícího muže
který mě naplní klidem
a nekonečným pocitem
znovu nalezeného
sebevědomí