Noc milostných předeher

Spatřila jsem tvou sílu
ten náznak obraznosti
kadidlovou vůni
jak plástev medu
co schovala jsem
do rámu svého těla
louč zapomenutých představ
ještě teď
dohořívá
mezi prsty
tvých ledových protivensví
jak písně v chrámu
chřadnoucích úžin
poztráceného času
sečtených vin
snad posté
zatajeným dechem
odříkávala jsem
modlitbu tvého jména
sonátu noci
milostných předeher
tam někde před námi
blázny života