Vlastně nic

.........
» autorka: Jezabel
» archiv Básně / Ostatní
V maštali neklidu
na rožni touhy
krvepřísežně
odpykávám
minuty strachu
skrz sklenici vína
ztrácejíc sebe
samota diktuje mi
kódy dvou slov
strategicky pozměněných
snad chybíš mi
v nich mám číst
nebo
chci tě
nevědomky
zase se mi chce utýct
do sebe
najít rozhřešení
těch pohárů
dávno přeteklých
rychlými kroky zklamání
snad ještě mohu vlastnit sny
a vzpomínky
dojaté slovy
tvých pravd
snad to všechno
bude jednou
než aby už bylo naposled
roztrženou nití
zapomenuto
nepochopeno
nepoznáno
» 29.12.2007
» komentářů: 4

» 29.12.2007 - 17:07
smíš vlastnit sny a touhy i marná přání... kéž naplní se v něhu, co tě pohladí a řekne vidíš, tady jsem...
» 29.12.2007 - 19:05
Levandule:
To je právě to... že pravda může být Tvá, má... jeho... Ale co s tím... když na některých nitích jsou uzlíky, které nejdou roztrhnout... a jiné z nás visí jako tisíc let starý kabát... nitky... a perly štěstí se rozkutálely někam pod talíře, postel, práh... Překročit?
» 29.12.2007 - 19:22
Bíša:
Jak rád Ti přeji lásky štěstí...
» 29.12.2007 - 20:37
Bean:
aby se srdce naplnilo
aby te stesti pohladilo
aby se laska konala
aby ti silu dodala..
Předchozí: Prazvláštně | Následující: Noc milostných předeher

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku