Žena

Jsi tajemná a vzdálená
na dno tvých citů tůní
jsem nikdy nedohléd.

Snad světlem tvým
oslepen byl jsem chvíli
ač na očích měl těžký pléd

Tak bloudím životem
omámen kouzly tvými
osudem mnoha Sinuhetů

Okouzlených svou
Nefernefernefer
v roji entropických světů

Žena je chaos a ten byl
otcem bohů, pramenem všeho
počátkem bez počátku

A ty ...
jsi daleko a jinde ... tak snad
už několik jen řádků ...