Dvě polohy důležitosti

Marfuša:
Jo jo, rozumné a pěkně napsané.

Lucie Teru:
„Rozumné“.........bože jak já tohle slovo nenávidím......spolu s „nevím“ a „ale“ ve mě vyvolává chuť zvracet........ta za to nemůžeš...tobě děkuju

saddova:
libi se mi to, je to hluboky, uprimny a proste se mi to libi

Noc17:
je krásná, ale nesouhlasím..ponech si sny o někom jiném..kdo Tě bude mít rád a hodně tak jak si zasloužíš..tenhle asi nebude to pravé ořechové sestříí )

Iva Borecká:
Něco mi to připomíná z mého vlastního života...Jo! Parádně napsané, přečetla jsem si ji opravdu s gustem. Děkuju.o)

Bíša:
Vždy se Ti snažím porozumět...

cordeli:
zavřít za sebou dveře , to chce sílu, můj obdiv

rolon:
. . . nenáviděti . . . jsou slova,která nemohou za to, co vyjadřují, či co označují . . . stejně jako lidé nemohou za to,zda jsou,či nejsou někomu sympatičtí . . . svět je ale jen jeden a my se musíme neustále učit tomu,jak vzájemně spolunažívat a vytvářet prostředí ve kterém by se všem mohlo dobře žít . . . jak to dopadne když začnou padat slova „nenávidím“ je vidět všude tam,kde se střílí,umírají nezúčastnění a nevinní lidé;kde . . . a já myslím,že to platí obecně vždy a ve všem,ať už se to týká vzájemného vztahu skupin lidí,nebo vztahu jednotlivých osob . . . ale ne o tom je ta báseň . . . dělení světa hranicemi, závorami, ploty namísto utváření prostředí bez oněch omezení kde symbióza a splývání rozdílů je ve svém důsledku podnětná pro vzájemné obohacování vztahu a jeho růst . . . touto snahou musí být ovšem vedeni oba a pokud tomu tak není pak ani dvířka,ploty či závory nepomohou . . . bohužel

Lucie Teru:
Díky za přednášku Honzo.......a promiň bohužel jsem jen chybující člověk s hlavou plnou emocí ne nadpřirozená úžasná bytost která má i přes strasti v sobě jen jediný pocit a to lásku ke všemu a všem...........nenávidím stejně vášnivě jako miluju ........brečím stejně ze srdce jako se směju........a miluju se stejně jako když dýchám.....já žiju pocity, instinkty, tušením, srdcem......možná to není dobře možná jsem bláznivá......ale já rozumem žít nechci už ne je to strašně strašně prázdné.......a to slovo rozumné....slýchávám ho až příliš často ve špatných souvislostech......ale přes to všechno kdyby jsi mě víc znal věděl by jsi že jsem velmi rozumný a zdrženlivý člověk......a co z toho mám vždy jsem na druhé koleji .....protože já chápu protože já počkám. Proto mě vždy tak vášnivě neodsuzuj já se měnit nebudu potom bych to už nebyla já.

HarryHH:
* . Jsou v životě věci důležité
o kterých …. … nic nevíme
tak jako jsou sny neprožité
na které sotva rybu chytíme přesto se plahočit nepřestanem
za poznáním jednoho i druhého,
v zápalu vášně jednostranné
sobecky zemřem …
… … … … …. …. …. …. …. pro něho … *
.

Beepat:
Auuuuu ... vyjádřila jsi to přesně a bolavě ... je to ze života ...

Myrja:
rozumím ...