Poslední naděje zhasla
...........
» autorka: Jezabel |
Střepy
rozbitého ženského vesmíru
tak málo
s tolika ostrými hranami
nepohrdl jsi
dřív jsem si myslela
že do toho rámu
smutných prožitků
chceš napnout nové plátno
popsané drobounkým písmem
společných něžnůstek
myslela jsem
že jsi všemocným lékem
novým začátkem
životním příběhem
s konečnou platností
vzal jsi si všechno
celou mou osobnost
a možná i trochu víc
než jsem byla schopná unést
než na co jsem měla
ještě zbytek sil
teď
po odečtení všech ztrát
jsem tak nějak
hluboko pod čarou
odepsaná
s mrtvým pocitem v hrudi
na místě kdy dřív byla naděje
ta poslední
miluju tě
stejně hluboce
jak hluboké je moje vědomí
stejně hluboce
jako jsem se bránila
všemi svými zbraněmi
ti uvěřit
poddat se ti
vyhrál jsi
i když po urputném boji
a teď
když se mé tělo
mé srdce probudilo
snažíš se mě donutit
přesvědčit
abych odešla
a kam mám jít
když jediné
co pro mě mělo smysl
jsi ty
já jsem přeci tak strašně nedůležitá
tak marná
já nemám kam jít
zpátky už nemůžu
a ty kroky dopředu
byly jen sny
a tvoje náruč
kam jsem chtěla jít usínat
je najednou plná
tvé sobeckosti
tvého zamilovaného pocitu
ublíženosti
miluju tě
to co pro tebe bylo jen slovy
uspokojením
je pro mě
celým mým já
miluju tě
a nevím jak
s tím žít
rozbitého ženského vesmíru
tak málo
s tolika ostrými hranami
nepohrdl jsi
dřív jsem si myslela
že do toho rámu
smutných prožitků
chceš napnout nové plátno
popsané drobounkým písmem
společných něžnůstek
myslela jsem
že jsi všemocným lékem
novým začátkem
životním příběhem
s konečnou platností
vzal jsi si všechno
celou mou osobnost
a možná i trochu víc
než jsem byla schopná unést
než na co jsem měla
ještě zbytek sil
teď
po odečtení všech ztrát
jsem tak nějak
hluboko pod čarou
odepsaná
s mrtvým pocitem v hrudi
na místě kdy dřív byla naděje
ta poslední
miluju tě
stejně hluboce
jak hluboké je moje vědomí
stejně hluboce
jako jsem se bránila
všemi svými zbraněmi
ti uvěřit
poddat se ti
vyhrál jsi
i když po urputném boji
a teď
když se mé tělo
mé srdce probudilo
snažíš se mě donutit
přesvědčit
abych odešla
a kam mám jít
když jediné
co pro mě mělo smysl
jsi ty
já jsem přeci tak strašně nedůležitá
tak marná
já nemám kam jít
zpátky už nemůžu
a ty kroky dopředu
byly jen sny
a tvoje náruč
kam jsem chtěla jít usínat
je najednou plná
tvé sobeckosti
tvého zamilovaného pocitu
ublíženosti
miluju tě
to co pro tebe bylo jen slovy
uspokojením
je pro mě
celým mým já
miluju tě
a nevím jak
s tím žít
» 14.08.2008
» komentářů: 14
» 14.08.2008 - 12:37
saddova:
tip,ale jen za prvni pulku, protouze ta druha je uz dost o nicem, mozna zbytecne dlouhe...
tip,ale jen za prvni pulku, protouze ta druha je uz dost o nicem, mozna zbytecne dlouhe...
» 14.08.2008 - 12:44
Lucie Teru:
Ano o ničem a zbytečně dlouhé....stejně jako to co teď prožívám...
Ano o ničem a zbytečně dlouhé....stejně jako to co teď prožívám...
» 14.08.2008 - 13:09
...já bych to viděla tak, že to nebyla poslední ale mylná naděje...a z toho se nestřílí, i když to bolí...
» 14.08.2008 - 13:19
stmivani.na.lepsi.casy:
proste jen dalsi sny ktery se nechtej plnit...je to celekm mrcha tahle laska, ale na druhou starnu je dobre, ze umis milovat a neco ze sebe dat... vem si jak musi byt nestastni ti, co umi milovat jen sebe a svoji sobeckost...to musi byt smutny...
usmej se prijdou dalsi dny /a budou i sny co se plni/
proste jen dalsi sny ktery se nechtej plnit...je to celekm mrcha tahle laska, ale na druhou starnu je dobre, ze umis milovat a neco ze sebe dat... vem si jak musi byt nestastni ti, co umi milovat jen sebe a svoji sobeckost...to musi byt smutny...
usmej se prijdou dalsi dny /a budou i sny co se plni/
» 14.08.2008 - 14:29
Romana Šamanka:
Lucko – moc povědomé pocity ...
posílám pohlazení a bazén na slzy
a až si tě jej podaří trochu naplnit
tak zkus použít svůj bublifuk speciál
nezblázni se kvůli němu
nádech, výdech a jdeš dál
Lucko – moc povědomé pocity ...
posílám pohlazení a bazén na slzy
a až si tě jej podaří trochu naplnit
tak zkus použít svůj bublifuk speciál
nezblázni se kvůli němu
nádech, výdech a jdeš dál
» 14.08.2008 - 15:41
Levandule:
Och, bože, to je bolesti... a lásky... Kruh..., ke kterému Ti posílám pádla, neboť je uprostřed velkých vln snů...
Mám Tě ráda, Lucinko, drž se... případně se na všechno a všechny vykašli, přijeď a začni nový život. Pokoj je připraven :-*
Och, bože, to je bolesti... a lásky... Kruh..., ke kterému Ti posílám pádla, neboť je uprostřed velkých vln snů...
Mám Tě ráda, Lucinko, drž se... případně se na všechno a všechny vykašli, přijeď a začni nový život. Pokoj je připraven :-*
» 14.08.2008 - 20:28
Myrja:
mluvíš, vlastně – píšeš mi z duše. Nádherná, i když smutná
mluvíš, vlastně – píšeš mi z duše. Nádherná, i když smutná
» 17.08.2008 - 11:08
Noc17:
auvajs Lucíí Tvé básně jsou všechny krásné a se saddovou musím nesouhlasit je dlouhá jak má být možná ještě krátká na tu bolest..perfektní zakončení..jakoby moje slova...miluji Tě a nevím jak s tím žít.... neporadím...co s tím.. robot píše BYJ možná se máme tvrdě bít a nevzdávat..KRUCI PÍSEK hlavu nahoru ...Ty i já ...
auvajs Lucíí Tvé básně jsou všechny krásné a se saddovou musím nesouhlasit je dlouhá jak má být možná ještě krátká na tu bolest..perfektní zakončení..jakoby moje slova...miluji Tě a nevím jak s tím žít.... neporadím...co s tím.. robot píše BYJ možná se máme tvrdě bít a nevzdávat..KRUCI PÍSEK hlavu nahoru ...Ty i já ...
» 01.09.2008 - 06:00
Konec konců:
ST! je pouze za obsah a vyjádření. Básenka velmi bolavá, ze života, dobře jí rozumím.
ST! je pouze za obsah a vyjádření. Básenka velmi bolavá, ze života, dobře jí rozumím.
» 01.09.2008 - 12:27
HarryHH:
Ty mužský ....
zhroucený vesmíry do černých děr,
se tolik podobají těm ženským,
... že dávají velkou naději
že ty spálené city a láska
mohou a musí ještě mnohokrát
se zrodit jako bájný Fénix z popela A jen to co je ryzí pak bude mít šanci přestát nádherný obyčejný život v páru ...
... ale jo, věř to půjde *- ... básnička ... nebo spíše výpověď .... výborná,
jako život který je v každém bodě neopakovatelný originál ... i v bolesti ...
Ty mužský ....
zhroucený vesmíry do černých děr,
se tolik podobají těm ženským,
... že dávají velkou naději
že ty spálené city a láska
mohou a musí ještě mnohokrát
se zrodit jako bájný Fénix z popela A jen to co je ryzí pak bude mít šanci přestát nádherný obyčejný život v páru ...
... ale jo, věř to půjde *- ... básnička ... nebo spíše výpověď .... výborná,
jako život který je v každém bodě neopakovatelný originál ... i v bolesti ...
» 02.09.2008 - 12:53
JardaCH:
... ale copak ... copak ... ty naše básnice jedna uplakaná? ...
... ale copak ... copak ... ty naše básnice jedna uplakaná? ...
» 02.09.2008 - 15:21
Lucie Teru:
Ale nic......jen jsem se ještě nenaučila nechat si něco pro sebe když dávám plnými hrstmi
Ale nic......jen jsem se ještě nenaučila nechat si něco pro sebe když dávám plnými hrstmi
» 08.09.2008 - 05:55
Iva Borecká:
Luci, JSI důležitá a vůbec ne marná...*
Luci, JSI důležitá a vůbec ne marná...*
» 17.09.2008 - 16:10
Isobel:
Au au...to je ale zpověď...Jen se mi nechce věřit, že láska by mohla takhle bolet...Někde tam hluboko uvnitř tebe je určitě kousek ráje, co čeká, až si ho všimneš a dovolíš mu odvát všechnu marnost a beznaděj a budeš opět šťastná. Někdy mám pocit, že muži přišli na svět, aby ubližovali ženám. Ale pak zatnu zuby, zapřemýšlím a uvědomím si, že takoví si moje slzy nezaslouží, ani to abych zatrpkla, ani to abych kvůli nim ztratila svoji víru a lásku.
Jsou tady i báječní muži, kteří by tě takhle nikdy netrápili.
Hodně štěstí a neztrácej naději!
Au au...to je ale zpověď...Jen se mi nechce věřit, že láska by mohla takhle bolet...Někde tam hluboko uvnitř tebe je určitě kousek ráje, co čeká, až si ho všimneš a dovolíš mu odvát všechnu marnost a beznaděj a budeš opět šťastná. Někdy mám pocit, že muži přišli na svět, aby ubližovali ženám. Ale pak zatnu zuby, zapřemýšlím a uvědomím si, že takoví si moje slzy nezaslouží, ani to abych zatrpkla, ani to abych kvůli nim ztratila svoji víru a lásku.
Jsou tady i báječní muži, kteří by tě takhle nikdy netrápili.
Hodně štěstí a neztrácej naději!
Předchozí: Podoba víly | Následující: Dvě polohy důležitosti