Má cesta

.....vím kam směřuju jen neví jak toho dosáhnout
» autorka: Jezabel
» archiv Básně / Ostatní
Rozpolcená do vykřičníků
svlékám se do nové kůže
zase o stupínek níž
pořád však
proti proudu
takový rozháraný rebel
s příčinou
v zemi zvané Nikdo
infantka
ve vlaku
do stanice Štěstí

/Touha
je mi vrozená
tak snad proto/

z vlasů se pokouším
splétat záchranné sítě
snad abych jednou
zůstala sama sebou
až z mé podoby
zůstane jen pár střepů
na talíři
pro nepotřebné
» 10.11.2008
» komentářů: 9

» 10.11.2008 - 10:09
Konec konců:
Buď vždycky sama sebou...
» 10.11.2008 - 10:11
Noc17:
Kouzlo....duše srdce hlava klávesnice báseň Liter...jsi čarodějka víš to? a střepy....nádherně dokonalá váza do které ty můžeš natrhat COKOLIV budeš chtít
» 10.11.2008 - 10:16
Lucie Teru:
spíš děravej džbán bez ucha.......já jsem možná čarodějka ale ty kouzelná víla
» 10.11.2008 - 11:17
Noc17:
DDD jsem duhováááá víla pa dapa pam a kape mi na majááák )))
» 10.11.2008 - 11:42
Mbonita:
chutný kousek..i dumný:-)
» 10.11.2008 - 13:30
gabkin:
Přátelé, pokud znáte nějaké ucho, pošlete na něj kontakt Lucince...ona je bez něj, tak nějak necelá...
» 10.11.2008 - 14:44
Bíša:
Na dálku Ti ruce hladím...
» 15.11.2008 - 08:18
blue:
...zajímavé básnění
» 19.11.2008 - 17:17
HarryHH:
... cihlových arkád
... vzepětí ...
vítězných oblouků
rozbíjím na drobnou
.... drť ... na bílý svatebni šat
byly se ptát
svou roli odbyly
hotov jsem ve chvíli na hřišti s antukou
zkusí si pro změnu
zas s námi přes síť
.... hrát ...
Předchozí: Stínání | Následující: Večerní lampa

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku