Opouštění

Nechybíš

/už ani ve dne/

smráká se
nad tvým horizontem
poklidu

už přetekly
všechny poháry
co jsem měla doma
i hrníčky bez oušek
a lavory špinavého prádla
které začneme prát
až ti to dojde

už nechybíš

ničemu ze mě

myšlenkám
tělu
a ani stýskání

prostě už nejsi ve mně

jsem nahá jako noc

stejně bez poskvrny

a ty jsi vzdálené svítání

pro potěchu

naprosto jiné ženy

než jsem já