Útržek výzvy

...........
» autorka: Jezabel
» archiv Básně / Ostatní
Nosím masku ticha
když za temných nocí
šeptám do polštářů
své umění být něžná
v zrcadlech oken
uspávám svůj barokní stín
mlčenlivými trhlinami
mollových modliteb
úzkostně vrytých
do nedokončených vizí
mého života
otevřenými dveřmi tmy
kříčím do prázdných ulic
své nové jmého
plné rozmarného ženského sebevědomí
vyslechni sladké prosby
krajkových podvazků
mého svádění
ty jenž máš příjít
a nezapomenout
» 01.02.2009
» komentářů: 24

» 01.02.2009 - 20:35
hanele m.:
tak tahle se mi líbí moc...
» 01.02.2009 - 22:39
rybí prdy:
Přiznávám, že upadnout na záda z toho, že má někdo podvazky mi nestačí... Možná myšlenka kdyby „koukala“...
» 01.02.2009 - 22:55
Psavec:
Kde jsou dnes vidět krajkové podvazky.
» 01.02.2009 - 23:07
Lucie Teru:
O ty podvazky vůbec nejde...jsou jenom obrazem něčeho navíc..........něčeho skrytého...........myšlenky na něco zakázaného......neobvyklého......o ně nejde spíš o to co probouzejí...
» 01.02.2009 - 23:09
Lucie Teru:
a padnout kvůli nim na záda......kvůli nim ne spíš kvůli té ženě která má odvahu je nosit...
» 02.02.2009 - 00:02
jedam:
wau...
» 02.02.2009 - 01:03
vapiti:
.. cítím z ní sílu, odhodlání ... jako vždy povedená ...
» 02.02.2009 - 09:11
Noc17:
Lucíšku..paráda...a vidíš hned podle komentů poznáš který by nezapomněl a který ano....život vlastně ani není moc složitý....jen to žití někdy jo Chybíš mi tu..a omluva něco jsem sílbila a provedu jen nějak nebyla odvaha...já se pochlapím
» 02.02.2009 - 09:14
Lucie Teru:
Nic se neděje hvězdičko......já vím jaká bude odpověď......jejsem se chtělas ujistit.......a ano život je nádherně jednoduchý....kdyby si ho lidé nestěžovali a přijímali to co přichází s vděčností a beze strachu
» 02.02.2009 - 09:35
Lucie Teru:
Jo Noci a nepochlapuj se prosím.....já jsem ráda že jsi naprosto úžasná ženská......chlapů mám až nad hlavu
» 02.02.2009 - 10:33
Noc17:
tak jo tak já si nechám tu růžovou mašli...a volánkovou sukničku, ale růžový brýle už mi taky nějak spadly....a Tobě děkuju )
» 02.02.2009 - 10:41
Lucie Teru:
Ty máš růžovou volánkovou sukni?.......tak to je drsný....tu mi musíš ukázat...
» 03.02.2009 - 11:42
ota.pé:
Zdá se být víc než nutností,
nasadit ti pás cudnosti,
není-li, řekni kdo ví,
zda stačí podvazkový.
» 03.02.2009 - 12:20
Lucie Teru:
Pás cudnosti není nutný
nad hlavou mám svatozář
když v podvazkách sama smutním
s představama nadoraz...
» 03.02.2009 - 18:17
ota.pé:
Někdy mne večer napadá,
když sluníčko zapadá,
červené se stydělo,
co už přes den vidělo.
Slunce ti vysuší i slzy s tváří,
co ale v ložnici se svatozáří?
» 04.02.2009 - 15:06
carodejka:
Moc hezke.
» 04.02.2009 - 15:10
Lucie Teru:
v ložnici
leckerý anděl sundavá křídla
a svatozář končí
kdesi odhozná v koutě...
» 04.02.2009 - 15:51
HarryHH:
... život je pěkná kurva, ...
většinou mastně zaplatíš ... *- ... a stejně to stojí za hovno ...
» 04.02.2009 - 16:25
Lucie Teru:
Jo to jo...
» 04.02.2009 - 16:28
ota.pé:
Kde by člověk byl bez těch prchavých snů o ráji na zemi?
To už by lidstvo bylo dávno v pr....!
I mne už tam často posílali.Proto bych ještě jednou touto
cestou upozornil, že nenám zájem, protože se necítím být
análním břídilem!
» 04.02.2009 - 16:37
Lucie Teru:
Nechápu co má tohle společného s mou básní nebo se mnou......no ale taky názor...
» 04.02.2009 - 17:17
ota.pé:
Prostě si tu svatozář ještě chvíli nech i když je jen
vypůjčená a ty křídla by ti stejně časem nějakej prasák
ustřih.Prostě jen tak, žes to zkusila.
» 04.02.2009 - 17:37
Lucie Teru:
Asi jsem dost nechápavá.......nechápu co jsem zkusila......bože já nic nezkoušela......já když se rozhodnu něco zkoušet tak to ten koho se to týká zaručeně pozná........nebo nedej bože že bych něco zkoušela a nevěděla to......to bude přepracovanost...
» 04.02.2009 - 19:15
ota.pé:
Zkrátka naslouchej svému srdci,srdce ví víc než chabý lidský rozum.To vědomá mysl se musí stále učit,hlas srdce
a tvého podvědomí to už dávno ví.V životě je to jako s básničkou.Můžeš jí psát dvěma způsoby.Můžeš ji skládat
pinzetou pod mikroskopem hodiny, dny a týdny.Stejně to nebude ono.Když píšeš podle hlasu srdce je to tam hned
a je to ONO.Stejně jako když maluješ strom.Zavřeš oči
a přesto vidíš strom.To jak to vidí tvá podvědomá mysl
je správné.Je to jako s Bohem.Nikdo ho neviděl.Kdekdo má
za to, že je to fousatej Sušenka někde na obláčku.Přitom
se s ním potkáváš třeba v těch básničkách.
Předchozí: Ticho | Následující: Úklid

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku