Vzdálené prsty strachu
.........
» autorka: Jezabel |
Démantové ruce úzkosti
přeťali
břitvou strachu
poklidná zápěstí spánku
krvácí
uvnitř
utahuje další
z dírek
na opasku
bezvědomé přítomnosti
téměř fyzické bolesti
lapá po dechu
chvěje se
vyrývá
do tváře
do těla
do duše
další zářez
nicotnosti
hluboko
příliš hluboko
zakliňuje
do zdravého rozumu
klíny bezmocných pochyb
dotýká se
vzdálenými prsty
konečných proher
vyhoření
krvácí
a mění
vše povznášející
v prach
uvadání
a únavy
přeťali
břitvou strachu
poklidná zápěstí spánku
krvácí
uvnitř
utahuje další
z dírek
na opasku
bezvědomé přítomnosti
téměř fyzické bolesti
lapá po dechu
chvěje se
vyrývá
do tváře
do těla
do duše
další zářez
nicotnosti
hluboko
příliš hluboko
zakliňuje
do zdravého rozumu
klíny bezmocných pochyb
dotýká se
vzdálenými prsty
konečných proher
vyhoření
krvácí
a mění
vše povznášející
v prach
uvadání
a únavy
» 25.02.2009
» komentářů: 4
» 25.02.2009 - 09:20
ota.pé:
Ty náš poetický sebevrahu, než dočista vykrvácíš, napiš
nám, prosím, něco veselejšího, ...i já se o to příště
pokusím.Dávám tip jen proto, abys věděla, že nejsem
cynik.
Ty náš poetický sebevrahu, než dočista vykrvácíš, napiš
nám, prosím, něco veselejšího, ...i já se o to příště
pokusím.Dávám tip jen proto, abys věděla, že nejsem
cynik.
» 25.02.2009 - 09:46
Lucie Teru:
Sebevrazi bývají hodně silní lidé.......což nejsem.......ostatně ta báseň není o sebevraždě ani zdaleka ne...
Sebevrazi bývají hodně silní lidé.......což nejsem.......ostatně ta báseň není o sebevraždě ani zdaleka ne...
» 27.02.2009 - 13:33
J.Švihovský:
Nádherně vykřiknutá pocitovka. Takhle by to hezky ze mě nikdy nevypadlo i když to tak někdy cítím.
Nádherně vykřiknutá pocitovka. Takhle by to hezky ze mě nikdy nevypadlo i když to tak někdy cítím.
» 01.03.2009 - 17:45
Konec konců:
Hloubavé, bolavé a smutné... jako by náděj už nabyla... hmm, tak to to na mne působí, což mne dosti bolí..., a tak na dálku hladím, dlaň, ruku podávám...
Hloubavé, bolavé a smutné... jako by náděj už nabyla... hmm, tak to to na mne působí, což mne dosti bolí..., a tak na dálku hladím, dlaň, ruku podávám...
Předchozí: Nerozumím ti | Následující: Půltóny noci


