Samožer

Mám v sobě duši komedianta
když trýznivě
zvracím
do úsměvu
nelaskavé okamžiky
podléhání
představám
o obyčejném životě
v tvojí přítomnost
asi si zasloužím
být rozumná
ať je jakákoliv cena
za duši
upsané ideím
a polorozpadlým snům
o čemsi

...poetické nesmysly
podané laskavou rukou...

když mezitím život
dává facky hranou dlaně
s patosem
somě vlastním

...................................

...sakra
ty kytky
vážně zatraceně bolely

/darované
skrz hloupý pocit
černého svědomí/

proč to musely být
zrovna ty co mám nejraději