Víc než jen malé množství
.........
» autorka: Jezabel |
Do černa laděná skutečnost
barvou
mé přirozenosti
znovu odřízla kus
osobní síly
jako větev
pod hroutícím se tělem
zvláštní
čím víc dopadů na dno
tím jednodušeji se vstává
snad to bolí míň
když je duše prázdná
víc
barvou
mé přirozenosti
znovu odřízla kus
osobní síly
jako větev
pod hroutícím se tělem
zvláštní
čím víc dopadů na dno
tím jednodušeji se vstává
snad to bolí míň
když je duše prázdná
víc
» 14.08.2009
» komentářů: 7
» 14.08.2009 - 08:44
Lilly Lightová:
Báseň se mi líbila. Dávám supertip.
Báseň se mi líbila. Dávám supertip.
» 14.08.2009 - 10:05
Lota:
...člověk je jako otloukánek životní zkušenosti...ale nedopusť, aby zůstala duše prázdná... moc líbí!
...člověk je jako otloukánek životní zkušenosti...ale nedopusť, aby zůstala duše prázdná... moc líbí!
» 14.08.2009 - 12:08
Jana M.:
Moje zkušenost je stejná.
Moje zkušenost je stejná.
» 15.08.2009 - 22:04
vapiti:
... to je jak od Lucie ... větší než malé množství lásky ... ... nádech a výdech ... život jde prostě dál ...
... to je jak od Lucie ... větší než malé množství lásky ... ... nádech a výdech ... život jde prostě dál ...
» 16.08.2009 - 18:14
Elisha:
Na dno a na hladinu,někdo to tak prostě má.Dobrá!!
Na dno a na hladinu,někdo to tak prostě má.Dobrá!!
» 24.08.2009 - 13:28
Levandule:
Poloprázdná či poloplná...
duše prázdná, cesta strmá...
A ta dna jsou bez pokličky...
nutí nás vstát znovu vždycky...
protože stropem dna je zlatá koule,
která hojí všechny lidské boule
...
jen otevřít okno vlastního srdce...
:-***
Poloprázdná či poloplná...
duše prázdná, cesta strmá...
A ta dna jsou bez pokličky...
nutí nás vstát znovu vždycky...
protože stropem dna je zlatá koule,
která hojí všechny lidské boule
...
jen otevřít okno vlastního srdce...
:-***
» 31.08.2009 - 12:57
Alfabetical:
Hm. Něco mi říká, že šťestí přeje připraveným.. Já tam na tom dně, mám dávno nachystanou žíněnku. A hned vedle trampolínu.. Jmenují se přátelé a kamarádi. A na duševní jsou ty, v ústavech v květovaných sakách..
Hm. Něco mi říká, že šťestí přeje připraveným.. Já tam na tom dně, mám dávno nachystanou žíněnku. A hned vedle trampolínu.. Jmenují se přátelé a kamarádi. A na duševní jsou ty, v ústavech v květovaných sakách..
Předchozí: Na pokraji | Následující: Nicota