Michael

Neumím nechtít dokonalost
souznění darované osudem
prožitek
jsem neskromně
poživačná
smyslná
tak nějak mimo mě
vrozeně
daně
prokletá
.
.
.
Vezmu si tě
takového jaký jsi
nahého
raněného
bez křídel
a přece anděla
v rouchu
bolavého milence
s ranou přes má zápěsti
rozumu
jsem šílená
skleněná krabička
s cetkami
po stoleté kocovině
v mé hrudi
.
.

točí se mi hlava
.
.
.
život tetuje
na mé tělo
žíznivost
víc ran
víc nenávisti
k musení
k pravidlům
k normálnosti
.
.
.
jsem zlá
už z poloviny
.
.
.
Michaeli
.
.
.tvá křídla
jsem prodala
na tržišti
.
.
.
.
umím ti dát ráj
i bez nich
.
.
.
bez zvrácených her
na pravdu
na představy
na sny
.
.
.
má stigmata
skrápí tvou vůli
.
.
.
lásko
chci křičet
skrz tělo
tvá proroctví