Deset let marnosti

.....
» autorka: Jezabel
» archiv Básně / Láska
Deset let marnosti

jak nádherný název
románu z červené knihovny

jak těžké je však
vytrhnout ty stránky
z kožené vazby těla
a nevědět
nepamatovat si
jen podvědomě tušit

-tohle už jsem někdy četla
je to ten příběh
víš od toho
jak napsal tamto-

bohužel
je to vlastní příběh
o darování
o nesmyslnosti obětování se
nemyslitelnosti
o budoucím netušeném strachu

deset let

kolik mi toho stačily vzít
a nevrátit
vysmát se
poblouzněným představám
o božích mlýnech
kolik mě nechaly spolykat
hořkosti z pocitu
úplné nemohoucnosti

bolí

ty roky zbytečného prázdna

a přece lituji jen jedné věci

že tenkrát

před těmi lety

jsem nepotkala tebe

mohla jsem ti dát

s lehkostí víc

než teď dokážu

darovat s vypětím všech sil

jen toho lituji

že mě osud připravil

o nádherné dny

v tvé přítomnosti
» 11.10.2010
» komentářů: 20

» 11.10.2010 - 13:04
drsnosrstej kokršpaněl:
to znám... jen zatím bez toho konce; ale je to krásnej příklad, že ty dobrý nakonec přijdou... plní to optimismem
» 11.10.2010 - 13:42
Siorak:
Upřímné povzdechnutí. Ale v podstatě happy end, ne? Nebo jen další kolo boxu v ringu života? Když je člověk mladý, má jednu (ne)výhodu. Nemá se ještě kam ohlédnout a tak se dívá dopředu. Když se tak ohlížím ... zkusím si z mladých vzít příklad.
» 11.10.2010 - 14:01
Otrik:
Děkuju Lucinko.
» 11.10.2010 - 14:20
Lucie Teru:
Já nevím Sio.....některé věci asi s věkem nemají nic společného....je to relativní.......spíš s tím koho v těch letech potkáš a co prožiješ...a nejspíš je jedno koik ti je......bolí to pořád stejně.....léta ti berou jen čas na regeneraci...
» 11.10.2010 - 14:22
Lucie Teru:
Já děkuju.
» 11.10.2010 - 22:01
Jana M.:
Nikdy nevíme, co bychom udělali kdysi, kdyby ...
» 12.10.2010 - 07:34
nejsembásník:
je to excelentní vyznání...
» 12.10.2010 - 08:08
Konec konců:
Tvé dílko mne moc a moc bolí... vím, že jsou věci, lidé, skutky... které jdou, jsou občas jiné, jinak, než si sami přejem.... život není dokonalý a nejsou v něm dokonalí lidé,l věci... ST! za pocitovost, upřímnost, za jistou hloubku zamyšlenkovosti.
» 12.10.2010 - 13:41
Veru:
Krasne, Luci...
» 12.10.2010 - 22:35
Noc17:
...ale no tak jistě že každý den beze mě byla muka, ale už mě tu máš brouku
» 13.10.2010 - 11:32
Dračičák:
Bez toho špatného máme sklon brát to dobré jako samozřejmost.
A to je samozřejmě špatně.
» 13.10.2010 - 12:43
pamp_elka:
ano, neohlížet se.... pokud to dokážeme... a Non, je ne regrette http://www.youtube.com/watch?v=kFRuLFR91e4............... ale jinak... to... znám... ještě o pár kroků dál...
» 13.10.2010 - 12:43
pamp_elka:
...je to krásná báseň.
» 13.10.2010 - 13:09
pamp_elka:
...a, hergotfix, teď mi napadlo: ten tvůj chlap si podle všeho ale nestěžuje???
...já si vzpomněla na porodnici. všude plno zdravejch mimin – ale z telefonu na chodbě vždycky volala ubrečená ženská... brečely jsme (skoro) všecky... asi hormony...:) Já vím, ) TAKTO se poezie nečte, a kritiky nepíšou...:)
» 13.10.2010 - 14:20
Lucie Teru:
Bože to jsou tak nádherně zmatené komentáře...děkuju ti...já mám choaos ráda a Edith Piaf taky...
» 13.10.2010 - 15:37
carodejka:
Milá Lucko,
je to tak nádherné ohlédnutí, tak upřimný soubor citů, poskládaný do vějířku roků a právě proto že znám tvou tvář, teď pocítila jsem tvého srdce zář.))
» 15.10.2010 - 12:14
jehlaspichlas:
Tomu říkám super zpověď. Ne všechno tak úplně vymízí, ale něco zůstane...
» 20.10.2010 - 17:13
Veselý Drak:
Jistě hluboce prožité, silně psané a mnoho tipované.
Pomáhá věřit, že to nejsou ztracená léta ))
» 28.10.2010 - 00:31
Špáďa:
Cítím, jak jde zevnitř, z té největší hloubky bolesti, která tě kdysi sžírala, dusila a mučila. A jak si ty dnešní dny o to víc a čím dál silněji a slastněji vychutnáváš...
» 19.11.2010 - 07:37
enigman:
to co jednou mohlo být dvakrát přijde...
Předchozí: Jazz jam | Následující: Tvá

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.