Liščí zpověď

Jsou noci
kdy bývám příliš sama
v poušti svých vlastních myšlenek
já pijan svůdných představ
lampář
co nemůže dočkat se rána
květina co v trnech
proti tygrům hledá lék

Ve zlatých klasech
dávno tebou ochočená
každým dnem nechám tě
sednout blíž a blíž
jsi pro mě vodou
co ze studny je vytažená
když trápím se žízní
rozhořelá jak vích

Naučila jsem se kreslit
víc než jen hada
co unáší
do světa pohádek
beránka nakreslím ti
a moc ráda
pastelkou rtů
na zádech