Vrátit se domů....

... někdy se život složitě zamotá... kdyby tak šel snadno rozmotat...
» autorka: labuť
» archiv Básně / Život
Sluníčko směje se
skrz rozestouplé mraky..
Chtěla bych utíkat
a tiše smát se taky..

Být jako blázen,
co nepoznává tíhu..
Co nezná bolest
a srdce má vždy v klidu..

Chtěla bych nechat vstoupit
slunce do mé duše..
A vzbouřit v něm
teplotu horké buše..

Nasbírat květy
rozkvetlé na louce..
Přivonět k nim..
A úsměv na rtech nesouce..

Vrátit se domů..

Chtěla bych..

Však s láskou lze to jen..
Bez ní se cítí člověk..

Pokořen...
» 12.03.2008
» komentářů: 0

Bez komentářů.
Předchozí: Jsem žena.. | Následující: Ještě chvíli čti si mě...

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku