Zrnko prachu...
...
» autorka: labuť |
Do oka spadlo mi
zrnko štiplavého prachu..
Tlačí..
A slza stéká
a jedna nestačí..
Utíkám z lidských pavlačí,
ač nevím, zda to postačí..
Z poza rohu slyším..
Smích skřítka, co šidí..
A šťaten je, když..
Moje slzy kanout vidí..
Že se nestydí..!
Na duši mou
špinavou botou šlape..
A krůpěj smutku z ní,
jako olej kape..
Srdce je svázané
tisícem provázků..
S pocitem planosti..
Dívám se na lásku..
V srdci je pár
smutných obrázků..
Do oka spadlo mi..
Zrnko štiplavého prachu..
zrnko štiplavého prachu..
Tlačí..
A slza stéká
a jedna nestačí..
Utíkám z lidských pavlačí,
ač nevím, zda to postačí..
Z poza rohu slyším..
Smích skřítka, co šidí..
A šťaten je, když..
Moje slzy kanout vidí..
Že se nestydí..!
Na duši mou
špinavou botou šlape..
A krůpěj smutku z ní,
jako olej kape..
Srdce je svázané
tisícem provázků..
S pocitem planosti..
Dívám se na lásku..
V srdci je pár
smutných obrázků..
Do oka spadlo mi..
Zrnko štiplavého prachu..
» 18.03.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: ...bez názvu... | Následující: Přání..?


