Z maličkých střípků...

Z maličkých střípků
bolestných vzlyků..
Skládá se moje duše..

Mám hlavu v dlaních
a chytám krev,
tekoucí skrze srdce..

Jak chladná láva
ze srdeční pumpy..
Tryská a padá..a studí..

Na dlaních zbytky..
Ty malé střípky dnů..
Skládám je..

Snad tvořím..
..mozaiku..
Svým příštím snům..

Na botách prach
a bláto cest..
V dlaních svůj osud..
Kam mám ho nechat.. téct..?

Ve vlasech zbytky
slunečního jasu..
A v očích propast..
Prázdnotu samu..

A tělo schoulené,
jakoby značené..
Prožitky ze zlých časů..
.
.
Co počít má si srdce..?

Má zúčtovat..?
A nebo očistit si ruce..?
Vztyčit se k nebesům..?
A zůstat velkorysé..?
.
.
Kdyby to všechno bylo,
tak jako v básních..

Jednoduché..