asi mi přeskočilo...:o))

.. začalo to jako pohádka a skončilo to hrozně.. nevím, nevím, jestli má jaro na mě ten správný vliv.. souhlasím s Vámi.. asi potřebuju do blázince ))
» autorka: labuť
» archiv Básně / Ostatní
Seděla ve stínu..
Na židli z leknínů..
Se zrakem do dálky..
Louskala buráky..

S kocourkem na rameni..
Předl jí v klidném snění..
Slupkama střílela kačeny..
Ony však dát se nechtěly..

Zobáčky jak nože broušeny..
Ryly jí do hlávky kostěný..
Hejkaly že budou studený..
Údy ty její nezbedný..

Na pomstu, že jsou stavěný..

Kocourek černé barvičky..
Opustil ramínko celičký..
Vyskočil na první větvičky..
Hledajíc jiné babičky..

Babička ječela, u vody křičela..
Nikdo ji neslyšel neb byla smyšlená..
A já jsem bláznivě ztřeštěná..
Klidně to řekněte..

... Je děsně praštěná ...
» 21.04.2008
» komentářů: 0

Bez komentářů.
Předchozí: Jarní pousmání.. | Následující: Zdáš se mi..

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku