Vzdalování...

Na bříškách prstů,
po zbytcích doteků,
zůstáváš provoněná,
i pozůstatky snů..

Krajino bolestivých dnů..

Jak křídla malých andělů
s odleskem červánku..
Vedeš mě cestou kroků
jak ševce k verpánku..

Na modré obloze,
co uklání se do moře..
Sleduji nekonečný čas,
co staví hráze mezi nás..

Polykám v tichu vlastních slin,
zlá slova, co nejsou z pavučin
a buší v uších jako klín,
hledajíc něco z vlastních vin..

Jak zúčtovat mám s tím,
co bere sílu s touhou..
Chci jenom
najít cestu pouhou..

Někudy..

Dál..

Jít..