Krbové rozjímání..

Zaprášeným oknem
do pokoje se valí..
Sluneční svit
a místnost halí..

Odraz žlutého světla..
V konturách stínů..
Na stěnách živá..
Je barva všedních dnů..

Jen rámus ohně v krbu..
Ruší to nenadálé ticho..
A vůně nedopalků..
Jak bez života – zní to..

Vzdáleným pohledem..
Sleduju mimoděk..
Plamen krbových špalků..
A v dlaních škrtím vztek..

Na rozdíl od kamen..
Duše mě mrazí..
Sálám jak královna..
Z ledu a mraziv..

Na srdci obruč..
Ze smutných citů..
Přemítám kudy jít..
Kde je ta cesta mých snů..

Na které...

Srdce přestane plakat..
Duše přestane zoufat..
Dlaně přestanou se třást..
A pohled rozjiskří se zas..

Kde je..?

Ten poztrácený čas..