Podivné ráno..
...
» autorka: labuť |
Svit slunce jak přes cedník,
kreslí mi na tváři..
Obrázky hnědých pih..
Je to nezbedník..
Nohy se míjejí, procházím ulicí..
Do nosu lechtá mě..
Šeříkem vonící – vzduch..
A budí vzruch..
Lidí je kolem jako much..
Utíkám k lesu..
Počítat stromům – jejich letokruh..
Životní cesty..
V pohledu do větví..
Tiše se zrcadlí..
V duši mé klidný stín..
Z nočních pavučin..
Dotyků..
Krásna..
Vin..
kreslí mi na tváři..
Obrázky hnědých pih..
Je to nezbedník..
Nohy se míjejí, procházím ulicí..
Do nosu lechtá mě..
Šeříkem vonící – vzduch..
A budí vzruch..
Lidí je kolem jako much..
Utíkám k lesu..
Počítat stromům – jejich letokruh..
Životní cesty..
V pohledu do větví..
Tiše se zrcadlí..
V duši mé klidný stín..
Z nočních pavučin..
Dotyků..
Krásna..
Vin..
» 14.05.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Hledání... | Následující: *Láska*


