Smutná myšlenka...
...
» autorka: labuť |
Ztrácí se sama v sobě..
Chvíli vznáší se..
Stoupá.. Pak padá..
Jako na oběžné dráze..
Ode dna odráží se..
Letmým úsměvem oblaží se..
A jako den a noc mění se..
Jen nejistotou živí se..
Kdy přání s touhou naplní se.?
A kotva v životě objeví se..?
Houpe se jako bárka na moři..
Nechce být zmítáná už bouří..
Chce najít klid a tichou hladinu..
Hvězdnou oblohu beze stínů..
Pochyby ledově studí..
Nedůvěra u srdce bolí..
Na duši..
Cvakly..
Okovy..
Chvíli vznáší se..
Stoupá.. Pak padá..
Jako na oběžné dráze..
Ode dna odráží se..
Letmým úsměvem oblaží se..
A jako den a noc mění se..
Jen nejistotou živí se..
Kdy přání s touhou naplní se.?
A kotva v životě objeví se..?
Houpe se jako bárka na moři..
Nechce být zmítáná už bouří..
Chce najít klid a tichou hladinu..
Hvězdnou oblohu beze stínů..
Pochyby ledově studí..
Nedůvěra u srdce bolí..
Na duši..
Cvakly..
Okovy..
» 22.09.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Prázdnota... | Následující: Mňam...