Prstokladem duše...

Prstokladem duše v ranním svítání…
Kreslím Ti lásku…
(ač nitro mé nutí k realitě dne)

Na kůži nechávám otisky rtů…
Vpíjím se do skulin šeptané touhy…
Kde doznívá vůně po noci rozechvění…

Jsi pro mne poslem andělů…
Jsi pro mne dotyk motýlů…

Boduješ každý kout mého těla…
Co v něze píseň rozezněla…
Na pahorcích mého toužícího těla…
....Tvá dlaň….

Po špičkách přenášíš rozechvění…
Do touhy mých pálících dlaní…
Jsi můj testament…
....Co chrání….
.
.
Zakaž teď slunci…

Jeho...

Svítání…