Poklona noci...

Po kapkách odcházíš
vstříc novému ránu
... noci probdělá...

V objetí nekočících paprsků
ukrýváš strunu nepoznání
...bloudivých myšlenek...

Jsi rodu žena, tak silná...
Vždy s večerem se ti navrací
...nová šance...

...V šlápotách tmy...

Co skrývá atomy trápení...
Vtěsnané v molekulách toužení...
Svíčkovou jinovatku...
I jiskřivé chvění...

.
.

Tiše Ti závidím
odlesk hvězdného třpytu...
Než pohladí tě
ruka kouzel

při

úsvitu...