Tóny vzpomínek...

V klávesách starého klavíru
rozlévám do tichých tónů...
... zašlé vzpomínky...

Nasáklé vůní zažloutlých fotek...

Tichý menuet
co ozvučí náš dům...
Kreslí mi za víčka okamžiky
jenž jako hedvábí...

...halí mou duši...

Ve vráskách tváře
sčítám si své křížky...
... Není jich moc...
Snad odkryly jen hříčky...

...jizev ve dlaních...

Děkuji příchodu každého svítání...
Za světlo v očích...
Za sílu vstát a jít...

... Jen...

Srdce v hrudi zabolí...
Chtěla bych zakřičet...
Maminko... vrať se mi.!!

.
.

... já vím, že to tak mělo být...
... protože tam... kde jsi...
... už nic Tě nebolí...

.
.

Zda jednou potkám Tě.?

..... možná...

.......... kdo ví...