Pachuť vitriolu
...i tak to někdy bývá...
» autorka: labuť |
Z kamene vytesals´
mohylu slibů
Svázal ji řetězem
do kozelce bolů
Každého svítání...
Hýčkaná minulost
A mrtvá pravda k tomu
Zrozená přítomnost...
Jinovatka krášlí
její obrácené tváře
A prázdno tuším
v jejím pohledu
Slavičí trylek ten
neozve se z vášně
Jen prázdné ticho
v srdečním tlukotu
Z hrdla se dere
Zoufalství umírání
Uzlíky z dlaní
A černá tma
Vitriol pachuť
...rozpíná...
mohylu slibů
Svázal ji řetězem
do kozelce bolů
Každého svítání...
Hýčkaná minulost
A mrtvá pravda k tomu
Zrozená přítomnost...
Jinovatka krášlí
její obrácené tváře
A prázdno tuším
v jejím pohledu
Slavičí trylek ten
neozve se z vášně
Jen prázdné ticho
v srdečním tlukotu
Z hrdla se dere
Zoufalství umírání
Uzlíky z dlaní
A černá tma
Vitriol pachuť
...rozpíná...
» 06.06.2009
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Jsem malým zahradníkem duše... | Následující: Mé kouzlení