Hroty okoralých citů
... Toulky po hřebenech myšlenek...
» autorka: labuť |
Ubraná od pírek
vlastních třepotání
Kreslím své chyby
i své klady
Do linek notového tečkování
Na jehlách očekávaných okamžiků
Snažím se zbrousit
Hroty okoralých citů
A ostrým vpichem jizvím svitu
Zaškrcených rán
Kdy jako klaun s nosem červeným
Chtěla jsem udělat
Ráj Tobě na zemi
Jen z vlastních přesvědčení
*
Jsme lidé jedineční
Nejde nic změnit
Jen sžít se s trochou
... Rozechvění...
vlastních třepotání
Kreslím své chyby
i své klady
Do linek notového tečkování
Na jehlách očekávaných okamžiků
Snažím se zbrousit
Hroty okoralých citů
A ostrým vpichem jizvím svitu
Zaškrcených rán
Kdy jako klaun s nosem červeným
Chtěla jsem udělat
Ráj Tobě na zemi
Jen z vlastních přesvědčení
*
Jsme lidé jedineční
Nejde nic změnit
Jen sžít se s trochou
... Rozechvění...
» 14.07.2009
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Vteřina tělových rozechvění | Následující: Jsem kapka