Do smutku svázána
...když smutek se zahákne za nehty...
» autorka: labuť |
Do smutku svázána
V kozelcích neviny
Škrábeš si po zdech
Zoufalé – ne!
Do tváře padají
první Tvé šediny
Však bojuješ dál
Po proudu let
Z kolenou zvedáš se
S předtuchou okamžiku
Co zasype srdce Tvé
Vědrem citu
Z očí se koulí
Perličky bez smíchu
A duše hledá klid...
Tam mezi stromy
Na mechové zemi
Kde sbíráš síly
Rozsypané těmi
Co rozdávají...
V kozelcích neviny
Škrábeš si po zdech
Zoufalé – ne!
Do tváře padají
první Tvé šediny
Však bojuješ dál
Po proudu let
Z kolenou zvedáš se
S předtuchou okamžiku
Co zasype srdce Tvé
Vědrem citu
Z očí se koulí
Perličky bez smíchu
A duše hledá klid...
Tam mezi stromy
Na mechové zemi
Kde sbíráš síly
Rozsypané těmi
Co rozdávají...
» 08.09.2009
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Síť středních let | Následující: Touha v povijanu