Mandlová chuť včerejšků

Mandlovou chuť včerejších citů
V chomáčcích povaluješ
Na jazyku

A stále cítíš...

Ten pergamen, co
Do duše máš vrytý
Co ukrývá...

Něhu volanou do ticha
Zpěv ptáků když tráva vysychá
Oblázky v písku zaváté
Hvězdy, z těch četli jste si pokaždé

A teď...

Polkla jsi vlastní slinu
A v kamenolomu srdce
Chystáš munici na jeho odstřel

A stejně
Jako poprvé
Zase si říkáš

Proč je tak

Bláhové...