Za okamžiky zítřků
... chtěla bych každému do dlaní... nasypat úsměvná svítání...
» autorka: labuť |
Křísnu a z ohně jiskry rozfoukám
Do stromů
Do zahrad
Zraněných duší
A s klaunským nosem do rámu tuší
Nakreslím obrys tajemného úsměvu
Co z nebe slétne bez břehu
A jako déšť pokropí zem
Za okamžiky zítřků
a budících se rán
Za louky plné kvítků
Za náruč dokořán
...
Do stromů
Do zahrad
Zraněných duší
A s klaunským nosem do rámu tuší
Nakreslím obrys tajemného úsměvu
Co z nebe slétne bez břehu
A jako déšť pokropí zem
Za okamžiky zítřků
a budících se rán
Za louky plné kvítků
Za náruč dokořán
...
» 31.01.2010
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: ...Zpověď... | Následující: Duše je tanec, Život je sál