Kočka

Na gauči leží si stulena
šperk mourovatý připomíná
být dravou šelmou odsouzena
silná a hbitá, zdá se líná.

Svou siestu si vychutnává
jak nikdo z lidí neumí
vždyť kočka domácí je pravá
ty relaxaci rozumí.

Oči do úzkých štěbin schované
ta noční můra ptáčků a myší
co chce, to vždycky dostane
mrtvá se zdá, přesto vše slyší.

srst má tak hebkou na omak
že úplně je k nevíře
ten milý tvor je zabiják
dravé a nebezpečné zvíře.

Ve dne se v teple do klubíčka točí
v noci však přichází její čas
a oběť mnohá v drápech jejích skončí
poslední pohled než jí život zhas

...

byl pohled žlutých, nelítostných očí.